žactvo

Czech

Etymology

From žák +‎ -ctvo.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈʒat͡stvo]
  • Rhymes: -atstvo
  • Hyphenation: žac‧tvo

Noun

žactvo n (collective)

  1. pupils, schoolchildren

Declension
Declension of žactvo (hard neuter reducible)
singular plural
nominative žactvo žactva
genitive žactva žactev
dative žactvu žactvům
accusative žactvo žactva
vocative žactvo žactva
locative žactvu žactvech
instrumental žactvem žactvy

Further reading
  • žactvo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • žactvo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • žactvo in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.