bílý

See also: bily, biły, and Bily

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bielý, from Proto-Slavic *bělъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbiːliː]
  • audio(file)
  • Hyphenation: bí‧lý
  • Rhymes: -iːliː

Adjective

bílý (comparative bělejší, superlative nejbělejší)

  1. white

Declension
Declension of bílý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative bílý bílá bílé
genitive bílého bílé bílého
dative bílému bílé bílému
accusative bílého bílý bílou bílé
locative bílém bílé bílém
instrumental bílým bílou bílým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative bílí bílé bílá
genitive bílých
dative bílým
accusative bílé bílá
locative bílých
instrumental bílými

Derived terms
verbs

See also
Colors in Czech · barvy (layout · text)
     bílá
(of animals) broná		      šedá, sivá      černá
(of animals) vraná
             červená, rudá; karmínová              oranžová; hnědá              žlutá, plavá; béžová
             limetkově zelená              zelená              mátově zelená; tmavě zelená
             azurová, blankytná; zelenomodrá              modrá              modrá, siná
             fialová; indigo              purpurová; fialová              růžová

Further reading
  • bílý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bílý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bílý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.