melodický

Czech

Etymology

From Latin melodicus +‎ -ický.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmɛlodɪt͡skiː]
  • Rhymes: -ɪtskiː

Adjective

melodický

  1. melodic, having a pleasant sound

Declension
Declension of melodický (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative melodický melodická melodické
genitive melodického melodické melodického
dative melodickému melodické melodickému
accusative melodického melodický melodickou melodické
locative melodickém melodické melodickém
instrumental melodickým melodickou melodickým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative melodičtí melodické melodická
genitive melodických
dative melodickým
accusative melodické melodická
locative melodických
instrumental melodickými

Further reading
  • melodický in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • melodický in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.