mezník

Czech

Etymology

From mez +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmɛzɲiːk]
  • Rhymes: -ɛzɲiːk
  • Hyphenation: řez‧ník

Noun

mezník m inan

  1. a boundary stone
  2. a milestone (important event)

Declension
Declension of mezník (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative mezník mezníky
genitive mezníku mezníků
dative mezníku mezníkům
accusative mezník mezníky
vocative mezníku mezníky
locative mezníku meznících
instrumental mezníkem mezníky

See also

Further reading
  • mezník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • mezník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mezník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.