odborář

Czech

Etymology

From odbory (“trade union”) +‎ -ář.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈodboraːr̝̊]
Rhymes: -oraːr̝̊
Hyphenation: od‧bo‧rář

Noun

odborář m anim (feminine odborářka, related adjective odborářský)

unionist, trade unionist

Declension

Declension of odborář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	odborář	odboráři
genitive	odboráře	odborářů
dative	odborářovi, odboráři	odborářům
accusative	odboráře	odboráře
vocative	odboráři	odboráři
locative	odborářovi, odboráři	odborářích
instrumental	odborářem	odboráři

Derived terms

odborářství n

Related terms

odbor m inan
odborník m inan
odborný
odbory m inan pl

Further reading

odborář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
odborář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
odborář in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.