přikročit

Czech

Etymology

From při- +‎ krok +‎ -it.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpr̝̊ɪkrot͡ʃɪt]

Verb

přikročit pf (imperfective přikráčet)

  1. to proceed
  2. to take a step, to approach

Conjugation
Conjugation
Infinitive přikročit, přikročiti Active adjective přikročivší
Verbal noun přikročení Passive adjective přikročený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person přikročímpřikročíme—přikročme
2nd person přikročíšpřikročítepřikročpřikročte
3rd person přikročípřikročí——
The verb přikročit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate přikročilpřikročilipřikročenpřikročeni
masculine inanimate přikročilypřikročeny
feminine přikročilapřikročena
neuter přikročilopřikročilapřikročenopřikročena
Transgressives present past
masculine singular —přikročiv
feminine + neuter singular —přikročivši
plural —přikročivše
  • přikročovat

Further reading
  • přikročiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • přikročiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • přikročit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.