pokřtít

Czech

Etymology

From po- +‎ křtít.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈpokr̝̊ciːt]

Verb

pokřtít pf

perfective of křtít

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pokřtít, pokřtíti	Active adjective	pokřtivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pokřtím	pokřtíme	—	pokřtěme
2nd person	pokřtíš	pokřtíte	pokřti	pokřtěte
3rd person	pokřtí	pokřtí	—	—

The verb pokřtít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pokřtil	pokřtili	pokřtěn	pokřtěni
masculine inanimate	pokřtil	pokřtily	pokřtěn	pokřtěny
feminine	pokřtila	pokřtily	pokřtěna	pokřtěny
neuter	pokřtilo	pokřtila	pokřtěno	pokřtěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pokřtiv
feminine + neuter singular	—	pokřtivši
plural	—	pokřtivše

Further reading

pokřtíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
pokřtíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.