pupečník

Czech

Etymology

From pupek (“navel”) +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpupɛt͡ʃɲiːk]
  • Rhymes: -ɛtʃɲiːk
  • Hyphenation: pu‧peč‧ník

Noun

pupečník m inan (related adjective pupečníkový)

  1. (anatomy) umbilical cord
    Synonym: pupeční šňůra
  2. Hydrocotyle (genus of flowering plant in the family Araliaceae)

Declension
Declension of pupečník (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative pupečník pupečníky
genitive pupečníku pupečníků
dative pupečníku pupečníkům
accusative pupečník pupečníky
vocative pupečníku pupečníky
locative pupečníku pupečnících
instrumental pupečníkem pupečníky

Further reading
  • pupečník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pupečník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pupečník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.