rozpačitý

Czech

Etymology

From rozpaky +‎ -itý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrospat͡ʃɪtiː]

Adjective

rozpačitý

  1. embarrassed, bashful, hesitant, confused, awkward
    V novém prostředí je vždy rozpačitý. ― He's always embarrassed in new surroundings.
    Podívala se na něj s rozpačitým úsměvem. ― She looked at him with a bashful smile.
    Po jeho poznámce následovalo rozpačité ticho. ― After his remark an awkward silence followed.

Declension
Declension of rozpačitý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative rozpačitý rozpačitá rozpačité
genitive rozpačitého rozpačité rozpačitého
dative rozpačitému rozpačité rozpačitému
accusative rozpačitého rozpačitý rozpačitou rozpačité
locative rozpačitém rozpačité rozpačitém
instrumental rozpačitým rozpačitou rozpačitým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative rozpačití rozpačité rozpačitá
genitive rozpačitých
dative rozpačitým
accusative rozpačité rozpačitá
locative rozpačitých
instrumental rozpačitými

Further reading
  • rozpačitý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozpačitý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • rozpačitý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.