vyučování

Czech

Etymology

From vyučovat +‎ -ání.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvɪjut͡ʃovaːɲiː]
  • Audio(file)

Noun

vyučování n

  1. verbal noun of vyučovat
  2. teaching, education
    Synonym: výuka
    mít vyučování ― to have a lesson
  3. class, classes

Declension
Declension of vyučování (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative vyučování vyučování
genitive vyučování vyučování
dative vyučování vyučováním
accusative vyučování vyučování
vocative vyučování vyučování
locative vyučování vyučováních
instrumental vyučováním vyučováními

Further reading
  • vyučování in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vyučování in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vyučování in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.